Někdy nevidim
Někdy nevidim a neslyšim, naštěstí občas přemýšlím,
i když otvírám a zavírám, srdce mám stále dokořán.
Ve světě ve kterým žiju, není lehký snít,
není lehký věřit a sám sebou být.
Nepadám ani nestoupám, spoustu zvláštních věcí poslouchám,
pospíchám snad utíkám, jen neptej se, sám nevím kam.
Potkávam spousty lidí, co pořád něco chtěj,
co pro všechny svoje řeči, sami sebe neslyšej.
R: Prostě vstát a letět, nebo zůstat sedět,
udělat co budeš chtít a možná mnohem víc, nebo vůbec nic.
Nečekám ani nedoufám, že přijde chvíle, kdy přestanu být sám,
přicházim a odcházim a všude něco nacházím.
Stále však jsou ta rána, kdy chtěl bych vstát a jít.
vstát a jít, svý sny si vyplnit.
Nemlčim ani nemluvim, ale klidně ti odpovim,
jsem sám a nejsem sám, tak hádej co teď udělám.
Sem loď a ty si maják, tak na cestu mi sviť,
ať v přístavu se sejdem, co víc bych mohl chtít.
R: Prostě vstát a letět, nebo zůstat sedět,
udělat co budeš chtít a možná mnohem víc, nebo vůbec nic.